Tokio Hirano, muž který způsobil převrat v Judu
Jim Chen, M.D., Theodore Chen

Hirano ve věku 42 let, 7. dan

Tokio Hirano (168 cm, 75 kg), získal Godan (5.dan) ve věku 19 let a je patrně nejlepší technik juda všech dob. Je pravděpodobně nejznámější japonský judista v Evropě. V roce 1952 odešel Hirano učit judo do Evropy. Během sesti let nashromáždil více něž 4300 vítězství. Jako propagaci Judo bojoval se všemi černými pásky ve městě kde judo vyučoval. V listopadu 1954 v Mannheimu (Německo) zvítězil Hirano na ippon proti 54 černým páskům (1.-3.dan) během 34 minut. Tradiční nage-waza (techniky hodů) byla vyučována v pořadí kumu (úchop), tsukuru (nástup), kakeru (dokončení) a nageru (hod). Hirano pořadí převrátil na tsukuru, kumu, kakeru a nageru. To je i současný evropský styl juda. Je to osvědčená metoda jak porazit většího protivníka jak Hirano dokázal svým úžasným úspěchem. Wilhelm Ruska (Holansko) 192 cm, 115 kg byl jeho nejlepší student. Ruska byl světový šampión v těžké váze v roce 1967 a 1971 a byl druhý v roce 1969 (bez omezení vah). Wilhelm byl dvojnásobný zlatý medailista na olympiádě v Mnichově 1972 (těžká váha a bez omezení vah).

Vítězství nad evropským wrestlingovým šampiónem

Na jaře roku 1955 odešel Hirano vyučovat do Amsterdamu (Holansko). Byl vyzván čtyřnásobným evropským šampiónem ve volném stylu těžké váhy Petrem Artzem. Hirano výzvu přijal jak na zápas v judu tak i ve wrestlingovém stylu. Oba zápasy měli trvat deset minut. Zápas ve wrestlingu měl být rozhodnut deseti vteřinovým držením na lopatkách a zápas v judu čistým hodem.

Hirano hází většího soupeře

Na začátku wrestlingového zápasu byl Hirano schopen hodit Artze několikrát, ale nedařilo se mu ho udržet kvůli potu, neboť se bojovalo bez kimona. Okolo šesté minuty zápasu Hirano vykřikl kiai, skočil, chytil Artzovu hlavu a hodil ho na koshi-gurumu. Následně ho chytl do kesa-gatame, udržel deset vteřin a vyhrál zápas. V zápas Judo byl jednoznačný. Během 30 sekund hodil Hirano Artze čistě na ippon seoi nage.

Čtrnáct vítězství v Kodokanu 1941

Během stoleté historie juda byl nejjednodušší způsob jak získat další stupeň od Kodokanu zúčastnit se v Kohaku Shiai (červeno bílý teamový turnaj), který se pořádal dvakrát do roka (na jaře a na podzim). Pokud člověk vyhrál pěti ippony, mohl získat povýšení ten samý den.

Hirano, 19 let

Hirano se narodil 6. srpna 1922 v prefektuře Hyogo (poblíž Kobe) v Japonsku. Hirano získal první černý pás vítězstvím 22 ippony na osoto-gari. Zakončil střední školu Hei-an jako 3.dan, později zíkal od Kodokanu 4.dan. Na doporučení svého mistra Fukushima přestoupil na univerzitu Takushoku v dubnu 1941. Během sedmi měsíců tréninku na univerzitě se věnoval pouze ne-waze. Málokdy měl možnost cvičit tachi-wazu (techniku hodů).

Mistr Fukushima, 9. dan

19. října 1941 se Hirano opět účastnil v Kohaku shiai. To ráno obdržel balíček persimmononů (ovoce) jako dárek od mistra Wushijima. Během tréninku byl Wushijima tak nelítostný, že se ho každý bál. Na druhé straně byl tak laskavý a přemýšlivý skoro jako něžný milující otec. Hirano byl velmi vděčný za vyučování a laskavosti od mistra Wushijima. Slíbil, že ze sebe v Kohaku Shiai vydá to nejlepší. Hirano porazil Kodokanský rekord 14 poražených soupeřů. Všichni jeho protivníci měli 4.dan. Porazil je pomocí ippon-seoinage, juji-gatame, kamishiho-gatame, tai-otoshi, ouchi-gari, tsurikomi-goshi a osoto-gari. V patnáctém zápasu vybojoval remízu.

Celojaponský univerzitní judistický šampionát 1941-1942

Hirano v judo gi a mistr Wushijima před ním

31. října 1941 se Hirano účastnil Celojaponského univerzitního šampionátu. Ve čtvrtém kole zvítězil pomocí tsurikomi-goshi, v pátém pomocí tai-otoshi a v šestém pomocí juji-gatame. Jeho poslední protivník byl Yasuichi Matsumoto (187 cm, 90 kg) šampión v roce 1948 známý pro Tenri styl osoto-gari. Matsumoto zaútočil na Hirana pomocí osoto-gari a tai-otoshi. Ani jeden z nich nezískal bod do konce časového limitu. V prodloužení dokázal Hirano hodit Matsumota na seoi-nage a získal tak svůj první velký titul. Bylo to vysoce kvalitní utkání.

Následující rok získal Hirano opět titul pěti ippony. V semifinále měl těžký souboj proti Okubovi (182 cm, 104 kg) 5.dan. Hirano ho dokázal hodit na seoi-nage a získat tak wazari. Ve finálovém zápase porazil Hirano Tsunodu na osoto-gari.

V Hirano opět potkal Okubu v roce 1943 na Divizi pátých danů Judo šampionátu sponzorovaném oddělením Čísařského ministerstva. Stejně jako jejich předchozí zápas během prvních sedmi minut nezískal ani jeden z nich bod. Teprve v prodloužení nakonec Hirano zvítězil na ippon pomocí kombinace ouchi-gari a seoi-nage.

Třetí Národní atletický judo šampionát - 1947

Hirano se zůčastnil soutěže jednotlivců pořádaného 2. prosince 1974. Kimura, Ishikawa (šampión v letech 1948 a 1949), Hirosei (šampión roku 1943) a Matsumoto se rozhodli tentokrát šampionátu neúčastnit a umožnit některému z nováčků získat velký titul. Tak taktní tenkrát byli.

Hirano třetí zleva a Kimura po jeho pravici :)

Nicméně Yoshimatsu (šampión v letech 1952,53 a 55) a Daigo (šampión v letech 51 a 56) se mezi účastníky přihlásili. Ve třetím kole Hirano vyhrál na seoi-nage. V semifinále pak zvítězil technikou tai-otoshi. Jeho oponent ve finále byl Hadori (170cm, 95kg, známý pro tsurikomi-goshi a kouchi-gari). Hadori postoupil do finálě po porážce Daiga technikou ura-nage v semifinále. Hadori prokázal, že je impozantní bojovník. Hadori zaútočil technikou tsurikomi-goshi a seoi-nage zatím co Hirano použil bez výsledku své osoto-gari a tai-otoshi. Čas běžel až Hirano dokázal získat wazaari technikou osoto-gari a vyhrál šampionát.

Jigoku Kego - Pekelný trénink

Wushijima, 9. dan

Na vysoké škole praktikoval Hirano judo šest hodin denně a z toho randori věnoval dvě hodiny. Na Yoshikatakai Ziku měl mezi 8:30 až 10:00 randori proti 3.-4. danum z akademie bojovích umění (Bushen). Každou noc chodil spát až v jednu hodinu v noci. Následující ráno pak vstával v půlšesté a opakoval denní režim znovu. Ráno začínal se 150 kliky a pak běhal 2 km. Den končil 40 minutovým randori.

Tvrdý trénink se mu vyplatil i jako mladému nezkušenému 2. dan. Často byl schopen hodit 3.-4. dany z akademie Bushen. Avšak teprve až když se přestěhoval do Tokya a začal trénovat u mistra Wushijima poznal co to Jigoku Kego opravdu je! Sestával se z pětiminutového rozcvičení a 3 až 4 hodinové ne-waza. To byl pekelny trénink! Považovalo se za nedůstojné vzdát se, když jste byli škrceni. Výsledkem bylo, že typická scéna v Takushoku Dojo zahrnovala 4-5 lidí v bezvědomí.

Když Hirano studoval na univerzitě Takushoku chodil trénovat do dojo metropolitní policie. Ve třech hodinách nepřetržitého randori nazbíral přibližně 500 ipponů proti 60 černým pásům.

Motto mistra Wushijima: Útoč dokud tvoje srdce nepřestane bít.

Hirano získal první dan po vítězství na 22 ipponů na střední škole v soutěži družstev na Národním atletickém šampionátu 3. listopadu 1939. V semifinále spadl Hirano i se svým oponentem z dva metry vysokého pódia na zem. Přestože mu lékař nařídil přestat, Hirano odmítl prohrát. Tento zápas byl rozhodnut jako remíza. Ve finále nastopil Hirano proti protivníku se 4. danem. Zápas stejně jako předchozí skončil remízou a Hirano v bezvědomí. Později lékař zjistil, že Hirano má vykloubené levé rameno a zlomená dvě žebra. Hirano získal bojový duch ještě před tím, že podstoupil pekelný trénink mistra Wushijima.

Judo pro tohoto předválečného judistu nebyl sport. Byl to spíše samurajský duel. Pro vítězství byl intenzivní trénink nutností. Pětset kliků, šest hodin randori a tachi-ki-wuchikomi (techniky proti stromům) byly tehdejší požadavky úspěšného tréninku. Jednou se dokonce Hiranovi zdálo, že porazil nejvyšší budovu svým osoto-gari.

Hirano a Ruska

Hirano a Ruska

Ruska jednou žádal Hirana o klíč k silnému judu. Hirano odpověděl, že žádný takový lék není. Hirano doporučil Ruskovi trénovat silný úchop rukou kdykoliv to bude možné, běhání do schodů a protahování trupu. Deset dní před světovým šampionátem v roce 1967 trénoval Hirano s Ruskou. Hirano cítil, že Ruskova tachi-waza byla druhé třídy (před válečného japonského standardu). Ruskova ne-waza byla páté třídy. Hirano na něj aplikoval techniky škrcení a držení velmi snadno. Když pak Ruska vyhrál kategoii těžké váhy, byl Hirano štastný že jeho student byl tak úspěšný. Na druhé straně byl velmi smutný, ža japonské judo upadlo na takovou úroveň, kterou si ani neuměl představit.

V roce 1993 svět juda ztratil dva giganty: Kimuru a Hirana

Hirano provádí tai-otoshi (zprava do leva)

Mistr Wushijima vychoval dva skvělé judisty Masahiko Kimuru a Tokio Hiranu. Bohužel Kimura zemřel 18. dubna 1993. Tokio Hirano se vrátil do japonska v roce 1966 po patnáctiletém turné po Evropě. Později se však do Evropy vracel na každoroční semináře. Ikdyž mu bylo 60 stále praktikoval ne-wazu proti 20 letým univerzitním studentům. Velký legendární technik zemřel na rakovinu jater 26. června 1993. Napsal dvě knihy, vychoval stovky žáků a předvedl nepřekonatelné souboje. Jeho legenda bude žít navždy.

z anglického originálu přeložil a upravil --LuF--
(Copyright JudoInfo.com Used with permission).