Sebeobrana, A. Matras, 1957

Úvod

Tato příručka je zpracována na základě dlouholetých zkušeností v nácviku a provádění sebeobrany a mohou z ní čerpat i úplní začátečníci. Popisuje krátce obranu, z ní přechod k protiútoku a v některých případech i samotný útok. Abychom pochopily názvosloví a jednotlivé chvaty, jsou v knize instruktivní obrázky. Hlavní zásadou sebeobrany je nečekat až nás útočník zneškodní, nýbrž chystané útoky předejít vlastní akcí. V každé válce, i v případě je-li použito nejmodernější techniky, rozhodne o konečném výsledku boje vždy jen člověk. Nebude to jen jeho morální síla, ale i bojové mistrovství, jehož jednou z nejdůležitější součástí je boj z blízka.

Poslední světová válka ukázala, že boj je a bude veden – i za použití různých technických vymožeností a prostředků – uvnitř bojové sestavy nepřítele a často i v jeho týlu. Zvláště za použití atomových zbraní, kdy jsou jednotky rozčleněny více do šířky a do hloubky, význam boje zblízka stoupá. Mohou to být úderné skupiny, průzkumné obřady, letecké výsadky a partyzánské oddíly, které pronikají do hloubky obrany i týlu a tam bojem zblízka zneškodňují nepřítele. Pod pojmem boje zblízka jsme dříve rozuměli zpravidla jen boj bodákem. V nynější době je tomu docela jinak.

Při plnění bojového úkolu se voják dostane i do situace, kdy nebude moci použít obvyklých zbraní. Pak bude záležet na tom, jakých prostředků použije, aby hlukem nebo výstřelem neprozradil svou přítomnost. Proto je velmi důležité již nyní se dokonale zabývat výcvikem jiu-jitsu, který nám poskytuje nepřeberné množství obranný i útočných chvatů. Někdy se nám může tát i v občanském životě, že budeme ohroženi nebo někým přepadeni a pak nám zbývá jediná možnost: použít způsobu obrany, kterým útočníka zneškodníme. Již skutečnost, že v holých rukách máte velmi účinnou zbraní, nás naplňuje klidem, rozvahou a vědomím, že se nemusíme obávat ani útočníka daleko silnějšího, než jsme sami.

Obranný systém, který uvádíme, je zpracován na základě znalostí anatomického složení lidského těla. Vychází ze zásad japonského zápasu jiu-jitsu, ale je přizpůsobit našim poměrům se zřetelem na výcvik obránce lidově demokratické vlasti. Proti hrubé síle užijeme duševních schopností, rychlosti, obratnosti a postřehu. Tím útočníka překvapíme a zdoláme. U nás i v cizině bylo vydáno velkém množství literatury tohoto druhu, ale většina z ní nesplnila svoje poslání. I tak je skoro všechna rozebrána. Věříme, že vydání této knížky vzbudíme zájem o výcvik a dáme do rukou čtenářů pokyny, podle nichž bude možno provádět systematická cvičení v sebeobraně.

Obsah

• Úvodem
• Z dějin jiu-jitsu
• Pokyny pro nácvik jiu-jitsu v pravidelných cvičebních hodinách
• Stavba cvičební hodiny jiu-jitsu
• Část I
• Bolestivá, lehce zranitelná místa a smrtelná místa
• Část II
• Bolestivé chvaty a uchopení
• Část III
• Padání
• Část IV
• Podrazy a přehozy
• Část V
• Údery, útok a obrana proti útočníkovi beze zbraně
• Část VI
• Kopy a obrana proti nim
• Část VII
• Rdoušení
• Část VIII
• Vyprošťování z úchopu za ruce, za šaty, za krk a za tělo
• Část IX
• Páky a jejich použití proti útočníkovi
• Část X
• Žena v sebeobraně
• Část XI
• Obrana a útok proti bodné zbrani
• Část XII
• Obrana proti seku polní lopatkou nebo sekerou
• Část XIII
• Útok a obrana proti útočníkovi ozbrojenému pistolí
• Část XIV
• Útok a obrana proti útočníkovi ozbrojenému puškou
• Část XV
• Odvádění nebezpečných osob - policejní chvaty
• Část XVI
• Poutání
• Část XVII
• Práce s nebezpečným zločincem - prohledání, odzbrojení a znehybnění
• Část XVIII
• Použití zákeřných ručních zbraní v minulosti
• Příloha: Písemná příprava cvičební hodiny sebeobrany