Sebeobrana, A.A. Lebeda, 1979

Úvod

Džudo jako sport i jako sebeobrana se u nás systematicky pěstuje už více než čtyřicet let. Ojedinělé pokusy o cvičení v sebeobraně, tehdy zvané jui-jitsu, jsou ještě starší. Československo patří k prvním zemím, do nichž džudo z japonska proniklo. V posledních letech obliba džuda vzrostla do té míry, že naše oddíly nestačí uspokojit stále stoupající zájem veřejnosti.

Zájemce o džudo je možno rozdělit do dvou skupin: jedni je považují za sportovní disciplínu a chtějí je provádět závodně, druzí v něm vidí jen umění sebeobrany pro případ nutnosti. Tímto způsobem lze ovšem dělit pouze zájemce o džudo, nikoliv džudo samotné. V učebním programu sportovních oddílů džuda je sebeobrana organicky zařazena jako součást výcviku. Kromě nacvičování sebeobranných chvatů si každý člen oddílu může cvičení zpestřovat jinými prostředky a součaně rozvíjet vlastnosti potřebné pro dokonalé zvládnutí sebeobrany umožňující v případě potřeby využít tohoto umění s maximálním účinkem.

Bohužel ne každý zájemce o sebeobrannu má možnost stát se členem oddílu džuda. Těmto zájemcům zbývají jen dvě možnosti: buď se dát zapsat do kurzu sebeobrany, pokud se ovšem v místě nějaký pořádá, nebo založit zájmový kroužek a cvičit podle této příručky; zkušeného trenéra je pak nutné nahradit zvýšenou pozorností a vytrvalostí.

Hlavním posláním této publikace je tedy umožnit všem zájemcům o džudo zahájit výcvik v sebeobranně a přispět tak k masovému rozšíření džuda a tím k zvýšení obranyshopnosti obyvateltva, zvláště naší mládeže. Kromě toho bude příručka jistě vítanou pomůckou i školeným trenérům džuda, kterým připomene třeba už zapomenout látku a tak oživí jejich znalosti.

Příručka přináší poučení o obraně proti různým útokům beze zbraně i s běžnou zbraní, jež by se mohly vyskytnout, a o možnosti kombinace obrany s proti útokem a zneškodněním útočníka; nezabývá se speiálními útoky a způsoby záškodnického boje.

Při výcviku v sebeobraně mějte vždy na mysli, že džudo je jemným uměním, které se obejde bez zbytečné tvrdosti i při konfliktu s ozbrojeným útočníkem. Není umění zmrzačit člověka, který mě uchopí za ruku, ale je umění ubránit se ozbrojenému útočníkovi, a přitom ho nezranit.

Obsah

• Předmluva
• Úvod
• Základní pokyny
• Prostředí a inventář
• Metodika výcviku
• Průpravná cvičení
• Pády a metodika jejih nácviku
• Obrana a útok
• 1. skupina: Úchopy za paže
• 2. skupina: Úchopy za oděv
• 3. skupina: Škrcení
• 4. skupina: Obejmutí
• 5. skupina: Údery a kopy
• 6. skupina: Útok holí
• 7. skupina: Útok židlí a obrana pomocí židle
• 8. skupina: Útok nožem
• 9. skupina: Útok pistolí
• 10. skupina: Skládání útočníka
• 11. skupina: Zneškodnění a transport útočníka
• 12. skupina: Ženská sebeobrana
• Závěrem