Džiu džitsu, V. Mikolášek, 1945

Několik slov úvodem

Džiu-džutsu japonské umění sebeobrany, spočívá v jistých hmatech či souhrnu hmatů, které umožňují bránícimu se přemoci silnějšího útočníka, a to zejména tím, že mu neposkytneme možnost využít jeho převahy. Je to tedy vlastně boj ducha a duchapřítomnosti proti hrubé síle.

Džiu-džitsu není sportovním odvětvím v pravém smyslu slova. Ten, kdo chce džiu-džutsu ovládnout, ten tak nečiní proto, aby posílil své svaly, aby zlepšil svou tělesnou konstrukci, nýbrž aby doplnil své nedostatky, ono mecešské odbytí přirodou a aby se mohl ubránit mnohdy i daleko silnějšímu protivníkovi, jímž byl napaden.